Výtah z CJJ02 a CJJ12

IPA transkripce je dobře vysvětlená tady.

Hlásky se dělí na vokály a konsonanty. Z akustického hlediska u vokálů převládají tóny. U konsonantů převládají šumy. Z artikujačního hlediska jsou vokály založeny na apertuře ústrojí (pohyb jazyka, zapojení rtů). Konsonanty jsou založeny na striktuře (místo a způsob tvoření, překážky).

Vokály se dále dělí na monoftongy a diftongy. Konsonanty se dělí na obstruenty, sonory a aproximanty.

VokálKonsonant
MonofotngDiftongAproximantaSonora (R)Obstruent (T)
Glida (G)Likvida (L)Nazála (N)Plozíva (P)Frikativa (F)
ZněláNezněláZněláNeznělá
[a] [ɛ] [ɪ] [o] [u][au̯] [ou̯] [eu̯][j][l] [r][m] [n] [ɱ] [ŋ][b] [d] [ɟ] [g][p] [t] [c] [k] [ʔ][v] [z] [ʒ] [h] [r̝][f] [s] [ʃ] [x] [r̝̊]

Konsonanty zároveň můžeme rozdělit i podle místa vzniku v ústrojí:

BilabiálníLabio­dentální(Pre-) alveolárníPost­alveolárníPalatálníVelárníGlotální
Okluzívypbtdcɟkgʔ
Nazálymɱnɲŋ
Afrikátyt͜sd͜zt͜ʃd͜ʒ
Vibrantyr
Frikativní vibrantyr̝̊
Frikativyfvszʃʒxɣɦ
(Centrální) aproximantyj
Laterální aproximantyl

Podobně můžeme rozdělit i vokály (nebo spíš monoftongy 😉):

PředníStředníZadní
iɪuVysoké
eɛəoStředové (mid)
aNízké (low)


Množina všech hlásek jazyka se nazývá inventář. V jakých kontextech se hláska vyskytuje (distribuce), popisuje fonotaktika. Distribuce se formálně zapisuje takto: hláska / levý kontext _ pravý kontext.
Začátek a konec slova se značí mřížkou #.

Hlásky mají pralelní (volnou) distribuci, právě když se jejich kontexty překrývají. Komplementární distribuci mají, když se jejich kontexty nepřekrývají, tzn. nikdy se nevyskytují ve stejném kontextu.

Jsou-li hlásky ve volné distribuci a tvoří-li minimální páry, jde o fonémy (např. m a n nebo n a ɲ). Mají-li vázanou distribuci, jde o alofony (např. m a ɱ).


hloubková forma, tj. forma uložená v mentálním lexikonu (např. /bez/) → fonologická derivace (např. ztráta znělosti, asimilace znělosti) → povrchová forma (např. [bɛs])

Ztráta znělosti na konci slova: [+znělý] → [-znělý] / _ #, např. /mr̝iːʒ/ → [mr̝iːʃ]
Asimilace znělosti: [+znělý] → [-znělý] / _ [-znělý], např. /mr̝iːʒka/ → [mr̝iːʃka]
Asimilace znělosti: [-znělý] → [+znělý] / _ [+znělý], např. /sbor/ → [zbor]